Jak se Vánoce slaví ve světě

Vánoce nám klepou na dveře. Všichni si už představujeme krásně ozdobený vánoční stromeček, kupy dárků, stoly plné cukroví a štědrovečerní večeři v plné kráse. Pravda, ještě nějaký den si budeme muset počkat, ale co si už teď říct, jak slaví Vánoce ve světě a jakou zde preferují vánoční tabuli?

Každá země má na Vánoce své tradiční jídlo, které se podává buď v poledne nebo večer. Američané a Britové se neobejdou bez svého milovaného nadívaného krocana - u nás staročesky nazývaný "indiánský kot". Američané si dopřávají krocana s kaštanovou nádivkou. Britové mají navíc svůj vánoční švestkový pudink flambovaný rumem či koňakem. Jeho chuť rozděluje lidi na dva tábory, jedni ho milují a druzí nesnáší. Není snad člověka co by zůstal neutrální. Na rozdíl od našeho pudinku ten britský obsahuje podivnou směs oříšků, vajec, cukru, strouhanky, citronu, rumu a samozřejmě švestek. U protinožců v Austrálii mají podobné menu jako v Británii, ale díky letnímu období hostina probíhá na pláži ve formě pikniku. Nesmí chybět tradiční meloun. Podává se chlazené ovoce, zeleninové saláty nebo studené obložené mísy. Australané si potrpí i na přeslazené zákusky a dorty. Žízeň zahánějí australským pivem nebo vínem, z nealka ovocnými šťávami. Brazilci jsou na tom podobně. Jejich štědrovečerní večeře zahrnuje nejen pečeného krocana,zákusky nebo ovoce, ale také mořské ryby.

Francouzi na svůj vánoční svátek, který připadá na 25.12., zvou domů bezdomovce, sirotky, chudé nebo vězně. Na jejich vánočním stole najdeme šneky, ústřice, žabí stehýnka, nadívaného krocana s kaštanovou nádivkou nebo drahé ovoce. Ve Skandinávii si potrpí na trochu jiné menu a dopřejí si husu či kachnu, vepřové s červeným zelím, teplou šunku, pepřenou tresku s ředkvičkou a horkou rýži politou studeným mlékem, dále pivní a pšeniční chléb. Dezert se skládá ze sladkého rýžového nákypu se zapečenou mandlí.

U našich severních sousedů z Polska se na svátečním stole prostírá k jídlu tradiční hustá polévka jako je boršč, zelňačka, houbová nebo rybí. Nesmíme ani zapomenout na štědrovečerní rybu, což je sleď nebo jeseter. Španělé díky svému temperamentu jsou zvyklí o Vánocích pít šampaňské a jíst marcipán. Proti gustu žádný dišputát, ale díky bohu za naše české Vánoce. Bulhaři si o Vánocích potrpí na vepřové maso, čočku, fazole, rýži a zelí. Místo našich vánoček dělají ze sladkého kynutého těsta pečivo v podobě kroužků. Večeře začíná až požehnáním nejstaršího člena rodiny.

V některých zemích bývá ještě hostina na Tři krále. Ve Francii věnují tento den dětem a maminky jim upečou dort. V dortu je ukrytá figurka. Které dítě ji najde jako první, se stává králem na celý rok. V Itálii Vánoce docela odbývají. Jejich Štědrý večer se odbývá jako předvánoční schůzka s přáteli a cukroví nepečou žádné. Vánoce si každá země slaví v duchu svých tradic a sváteční hostina je také nezaměnitelným rysem jednotlivých regionů. Jedno ovšem mají společné: prožít nejkrásnější den roku v kruhu rodinném nebo s někým blízkým. A jaká večeře čeká na Vánoce vás? Připravujete tradičně rybu a salát, nebo máte doma cizince a vaříte podle jeho zvyků? Budu velmi ráda, když se se mnou podělíte o vaši tradici.